|
|
Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou
Korábová, Pavlína ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má změna hmotnosti prsou na stav posturální stabilizace. Zachytit úroveň posturální stabilizace před a po operaci a vyhodnotit změny mezi těmito stavy. Metody: Diplomová práce byla zpracována formou kvazi experimentu, kde se jednalo o klinické testování jedné skupiny osob (n=12) v rámci třech měření. K testování byla využita diagnostická metoda posturální somatooscilografie (PSOG), která zahrnuje provedení posturálního provokačního testu na plošině Posturomedu za standardních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván programem Microswing 6.0, nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander a dále analyzována pomocí jedno-faktorové Analýzy rozptylu ve statistickém programu OpenStat. Výsledky: Podařilo se prokázat, že redukční operace prsů má pozitivní vliv na posturální stabilizaci u žen trpících gigantomastií. Stav posturální stabilizace se dva měsíce po operaci významně zlepšil. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, posturální somatooscilografie, gigantomastie, redukční mammaplastika
|
|
|
Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci.
Traplová, Kristýna ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci Cíl: Porovnat hodnoty z měření posturální stabilizace pomocí posturální somatooscilografie, která budou provedena před plánovanou rekonstrukcí ruptury ACL, časně po operaci a v delším časovém horizontu po skončení rehabilitace. Metody: Diplomová práce byla zpracována deskriptivně-asociační formou jako pilotní studie. Ve výzkumné části práce bylo provedeno měření na Posturomedu při provokačním posturálním testu. Pohyb plošiny byl snímán pomocí akcelerometru, přenášen do diagnostického systému Microswing a vyhodnocen metodou posturální somatooscilografie pomocí programu Posturomed Commander. Výsledky: Po operační rekonstrukci je schopnost posturální stabilizace lepší než před operací. Posturální stabilizace se i nadále u skupiny probandů v průběhu všech měření zlepšovala. Avšak schopnost dlouhodobé stabilizace je na velmi nízké úrovni v porovnání se zdravými jedinci. Posturální stabilizace nepostižené končetiny je ve všech fázích výzkumu lepší než u končetiny postižené. Klíčová slova: přední zkřížený vaz, zranění, posturální stabilizace, Posturomed
|
|
|
Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci
Brožková, Martina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci Cíle práce: Cílem této práce bylo zjistit, zda trénink na slackline ovlivní posturální stabilizaci u vzorku zdravé, sportovně aktivní populace ve věku 21-26 let. Cílem bylo zjistit změny v posturální stabilizaci ihned po prvním 30 ti minutovém tréninku na slackline, dále po dlouhodobém trénování na slackline. Dalším cílem práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivnilo samotné měření na Posturomedu posturální stabilizaci kontrolních probandů, kteří byli měřeni ve stejných časových intervalech, ale mezi jednotlivými měřeními na slackline netrénovali. Metoda měření: Studie se zúčastnily dvě skupiny probandů o celkovém množství n=16, kteří jsou vzorkem zdravé, sportovně aktivní, populace (8 mužů, 8 žen v rovnoměrném zastoupení ve skupinách). Probandi tréninkové skupiny po dobu 1 měsíce absolvovali 8 tréninků na slackline standardně natažené- široké 2,5 cm, dlouhé 11 m, natažené ve výšce 80 cm. Probandi kontrolní skupiny na slackline netrénovali, pouze podstoupili měření ve stejných časových intervalech. Každý se účastnil 3 měření (vždy o 3 pokusech): při zahájení výzkumu, bezprostředně po absolvování prvního tréninku (u kontrolní skupiny po 1 hodině) a po ukončení výzkumu (u kontrolní skupiny po 1 měsíci), vždy v dopoledních hodinách. K měření byl...
|
|
|
Srovnání posturální stabilizace u atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie
Čajka, Vladimír ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Srovnání posturální stabilizace atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie Cíle: Hlavním cílem této práce je srovnání posturální stabilizace atletů (dráhových běžců) a trailových běžců. Posuzuje se tedy, zda běh v terénu může pozitivně ovlivnit posturální stabilizaci. Metody: V práci je využita analyticko - komparativní metoda. Analýza je provedena pomocí posturální somatooscilografie (pSOG). Tato metoda zahrnuje posturální provokační test na ploše Posturomedu. Oscilace plošiny zaznamenával program Microswing 5.0, následně byla data vyhodnocena programem Posturomed Commander. Komparace probíhala prostřednictvím statistických metod a krabicových grafů v programech Statistica 10 a Microsoft Excel 2007. Výsledky: Bylo zjištěno, že při hodnocení 17 terénních běžců a 11 dráhových běžců dosáhli terénní běžci lepších hodnot posturální stabilizace. Při srovnávání prvních měření měli signifikantně lepší hodnoty. V celkovém srovnávání všech tří měření byli terénní běžci také lepší v rámci hodnocení metodou pSOG. Nejlepší hodnoty posturální stabilizace se u dráhových běžců nacházely během třetího měření. U terénních běžců to bylo ve druhém měření. Klíčová slova: posturální stabilizace, biomechanika běhu, posturomed, posturální somatooscilografie
|
|
|
Vliv posturální terapie s využitím posturomedu na výskok v basketbalu
Hrušková, Magdaléna ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Vliv posturální terapie s využitím posturomedu na výskok v basketbalu. Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má stav posturální stabilizace na výšku výskoku u basketbalistů, zachytit úroveň posturální stabilizace před a po 6ti týdenní posturální proprioceptivní terapii na posturomedu a zjistit, zda se u probandů změní výška výskoku po této terapii. Metody: Do studie se zapojilo celkem 30 probandů - hráček basketbalu. 15 probandů bylo zařazeno do experimentální skupiny a zbylých 15 probandů do kontrolní skupiny. U všech probandů proběhlo počáteční i závěrečné měření výšky výskoku. Na výskok měl každý proband 3 pokusy, z nichž nejvyšší dosažený výkon byl zaznamenán. Probandi experimentální skupiny se zúčastnili 6ti týdenní posturální terapie. Terapie probíhala dle koncepce posturální terapie na posturomedu podle dr. Raševa. Data byla vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel. Pro výpočet nepárového t-testu byl využit statistický program SPSS. Výsledky: Měření potvrdilo pozitivní vliv terapie na posturomedu na výšku výskoku. Experimentální skupina dosáhla statisticky významného rozdílu ve výšce výskoku oproti kontrolní skupině. Klíčová slova: Vertikální výskok, basketbal, posturální stabilizace, posturomed.
|
|
|
Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaulované posturálni Somatooscilografii.
Sahánková, Ivana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaluované posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit vliv lokální hypermobility hlezenních kloubů na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie. Dalším z cílů je porovnat schopnosti posturální stabilizace při lokální hypermobilitě hlezenního kloubu vůči hypermobilitě konstituční s projevy na dolních končetinách včetně aker. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou deskriptivně - asociační, za použití kvantitativního výzkumu, ve kterém byly porovnávány dvě dvanáctičlenné skupiny. Ve výzkumné části byl za standardních podmínek hodnocen monopedální posturální provokační test "3 kroky - stoj na jedné noze" na nestabilní ploše Posturomed. Průběh testu byl zaznamenáván do programu Microswing 6. Získaná data byla dále exportována a vyhodnocována v programu Posturomed Commander. Výsledky: Ve výzkumu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinou s lokální hypermobilitou hlezenního kloubu a hypermobilitou konstituční. Při lokální hypermobilitě však byla ve sledovaných parametrech pozorována tendence horších výsledků, především ve schopnostech dlouhodobé stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, hlezenní kloub, hypermobilita
|
|
|
Vliv Kinesiotapingu na posturální stabilizaci u pacientů po plastice LCA kolenního kloubu
Berger, Daniel ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Vliv kinesiotapingu na posturální stabilizaci u pacientů po plastice LCA kolenního kloubu Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo posoudit, zda se zlepší nebo zhorší posturální stabilizace pacientů po plastice LCA při aplikaci kinesiotapingu na kolenní kloub. Dále byl zkoumán rozdíl posturální stabilizace operované a neoperované dolní končetiny. Metodika práce: Studie se zúčastnilo celkem 10 probandů, z nichž každý byl 4-6 týdnů po plastice LCA řešení metodou BTB štěpu. Všichni z probandů docházeli na skupinové cvičení pro pokročilé v CLPA s.r.o. Každý se účastnil pěti měření posturální somatooscilografií, před cvičením bez tapu a s tapem, po cvičební jednotce absolvované s tapem a následně po pěti dnech před a po cvičební jednotce absolvované bez tapu. Hodnoty byly uchovány v programu Microswing 6.0 a analyzovány programem Posturomed Commander. Data byla vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel a statistické procedury provedeny v programu XLSTAT. Výsledky práce: Měření potvrdilo vliv kinesiotapingu na zlepšení posturální stabilizace, kdy okamžitě po aplikaci tapu došlo ke statisticky významnému zlepšení v pěti ze sedmi parametrů. Absolvování cvičební jednotky ukázalo trend zlepšení posturální stabilizace oproti výsledkům před cvičení. Zde měla ale výrazný vliv přítomnost kinesiotapu během...
|
|
|
Vliv předsunutého držení hlavy na posturální stabilizaci měřenou posturální somatooscilografií
Šimíková, Kateřina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Vliv předsunutého držení hlavy na posturální stabilizaci měřenou posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit, jaký vliv má předsunuté držení hlavy na schopnost celkové posturální stabilizace užitím metody posturální somatooscilografie. Metody: Diplomová práce byla zpracována metodou analyticko - komparativní studie, jednalo se o srovnání dvou patnáctičlenných skupin s dostupným výběrem jedinců při použití provokačního testu "3 kroky - stoj na jedné noze" za standartních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván do programu Microswing 6.0 a nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander. Výsledky: Výzkum nedosáhl jednoznačných výsledků, ale v celkovém zhodnocení by se dalo říci, že osoby s předsunutým držením hlavy mají odlišnou, mírné horší schopnost posturální stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, předsunuté držení, Posturomed, krční páteř
|
|
|
Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci.
Traplová, Kristýna ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci Cíl: Porovnat hodnoty z měření posturální stabilizace pomocí posturální somatooscilografie, která budou provedena před plánovanou rekonstrukcí ruptury ACL, časně po operaci a v delším časovém horizontu po skončení rehabilitace. Metody: Diplomová práce byla zpracována deskriptivně-asociační formou jako pilotní studie. Ve výzkumné části práce bylo provedeno měření na Posturomedu při provokačním posturálním testu. Pohyb plošiny byl snímán pomocí akcelerometru, přenášen do diagnostického systému Microswing a vyhodnocen metodou posturální somatooscilografie pomocí programu Posturomed Commander. Výsledky: Po operační rekonstrukci je schopnost posturální stabilizace lepší než před operací. Posturální stabilizace se i nadále u skupiny probandů v průběhu všech měření zlepšovala. Avšak schopnost dlouhodobé stabilizace je na velmi nízké úrovni v porovnání se zdravými jedinci. Posturální stabilizace nepostižené končetiny je ve všech fázích výzkumu lepší než u končetiny postižené. Klíčová slova: přední zkřížený vaz, zranění, posturální stabilizace, Posturomed
|
|
|
Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou
Korábová, Pavlína ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má změna hmotnosti prsou na stav posturální stabilizace. Zachytit úroveň posturální stabilizace před a po operaci a vyhodnotit změny mezi těmito stavy. Metody: Diplomová práce byla zpracována formou kvazi experimentu, kde se jednalo o klinické testování jedné skupiny osob (n=12) v rámci třech měření. K testování byla využita diagnostická metoda posturální somatooscilografie (PSOG), která zahrnuje provedení posturálního provokačního testu na plošině Posturomedu za standardních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván programem Microswing 6.0, nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander a dále analyzována pomocí jedno-faktorové Analýzy rozptylu ve statistickém programu OpenStat. Výsledky: Podařilo se prokázat, že redukční operace prsů má pozitivní vliv na posturální stabilizaci u žen trpících gigantomastií. Stav posturální stabilizace se dva měsíce po operaci významně zlepšil. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, posturální somatooscilografie, gigantomastie, redukční mammaplastika
|
host ::
RSS.